Pro návrh plošných kolektorů není důležitý topný výkon tepelného čerpadla, ale jeho chladicí výkon, kterým odebírá ze země energii. Chladicí výkon tepelného čerpadla se výrazně mění v závislosti na teplotě topné vody. U podlahového vytápění s nižší teplotou topné vody má tepelné čerpadlo vyšší topný faktor a i vyšší chladicí výkon než při vytápění do radiátorů (kde je vyšší teplota topné vody).
Proto u budov s podlahovým vytápěním vychází plošné kolektory delší než u budov s radiátory i když tepelná ztráta a výkon tepelného čerpadla jsou v obou případech stejné (v případě podlahového vytápění se více energie odebírá ze země a méně z elektrické sítě než u radiátorového vytápění).
Pro návrh kolektoru můžete využít dimenzování dle tabulky k jednotlivým typům tepelných čerpadel, nebo jednoduché návrhové programy.
Pro hrubý návrh velikosti kolektoru můžete použít jednoduchý výpočet „chladicí výkon tepelného čerpadla (W) / běžnou výtěžností kolektoru 16 W/m2.
Při výběru technického řešení se držte doporučení výrobce tepelného čerpadla. Nejčastější systémy pokládky plošného kolektoru:
Švédský systém pokládky je jednoduchý, má delší okruhy umožňující flexibilnější pokládku a má méně okruhů což snižuje pořizovací náklady na rozdělovač.
Německý systém pokládky je nejefektivnější, protože má větší přestupní plochu a rovnoměrnější rozložení odběru tepla z plochy zahrady. Má ale oproti švédskému systému vyšší investiční náklady.
Slinky mají menší nároky na zabraný prostor než ostatní systémy, protože na 1 m2 pozemku je uloženo více hadic. Teploty primárního okruhu jsou obvykle mírně horší než u švédského a německého způsobu pokládky a větší hloubka pokládky může někdy komplikovat zemní práce. Využití tohoto systému je vhodné v případech omezeného prostoru, nebo komplikované geologie na pozemku.